Z jednání s představiteli obcí a zemědělců při zpracování strategického a rozvojového plánu vyplynula potřeba vytvořit podrobnější strategie mikroregionu zaměřené na infrastrukturu, na cestní sítě v krajině, na problematiku využití biomasy na Vltavotýnsku. Jednotlivé dílčí návrhy a podněty zjištěné v rámci jednání o rozvojové strategii pomohou při tvorbě jednotlivých dokumentů.
Mikroregion se potýká s nevyřešenými koncepcemi a analýzami v oblasti infrastruktury a životního prostředí. Bez jejich existence hrozí nahodilá řešení dílčích problémů bez ohledu na širší vazby.
Ke spokojenému životu obyvatel přispívá i zlepšování stavu budov v soukromém nebo obecním vlastnictví. K tomu patří i budování přidružené kvalitní infrastruktury včetně, rozvodných sítí a vyřešení systému odpadních vod.
Místní komunikace třetích tříd jsou mnohdy v neutěšeném stavu. Kvalitní a udržované komunikace usnadní pohodlnější cestování v každodenním životě obyvatel.
Obyvatelé mikroregionu jsou závislí na plynulé místní dopravě v každodenním životě za prací do škol nebo k lékaři. Zvýšením kvality dopravní obslužnosti se docílí zvýšení zájmu obyvatel o veřejnou dopravu, zvýší se územní mobilita obyvatelstva, zlepší se životní prostředí, zvýší se atraktivita mikroregionu pro turisty, návštěvníky i investory, zajistí se dopravní obslužnost v turisticky atraktivních územích a okrajových částech mikroregionu.
Mikroregion se nachází v poměrně stabilním prostředí Jihočeského kraje, s velkou zemědělskou produkcí. Zemědělská výroba se potýká s tlakem na snížení produkce potravin. Zemědělci hledají alternativní možnosti ekonomického příjmu. Jednou z nich je i pěstování energetických plodin, či využití stávající produkce pro energetické účely (fermentace trávy, využití vypěstovaných plodin jako kvalitního paliva).V porovnání s ostatními oblastmi ČR, patří mikroregion spíše k lesnatějším. Dochází zde přímo i ke zpracování dřeva.
Podporou přirozené údržby krajiny s přihlédnutím na její ráz ponecháme okolí určitý charakteristický vzhled. Koordinovanými zásahy docílíme splynutí obytných částí s okolní krajinou.
Biodiverzita má klíčový význam pro vývoj a zachování životodárných systémů biosféry, je však významně redukována určitými lidskými činnostmi. Různorodost druhů, včetně diverzity jejich genetických informací, společenstev a ekosystémů, je třeba chránit především na územích, kde se přirozeně vyvíjela a zachovala. Tam, kde prostředí neskýtá dočasné nebo trvalé podmínky pro udržení biodiverzity, je třeba chránit a udržovat různorodost rostlin, živočichů, mikroorganizmů a jejich genetických informací v lokalitách a zařízeních ekologicky vhodných. Ty slouží k zachování životaschopných populací pro znovuzavedení a k zachování jejich někdejší přirozená stanoviště.
